Jak jsem šla točit film

Troufnu si tvrdit, že skoro v každém je takový ten malý kousek exhibicionisty, který by si chtěl zahrát nějakou tu miniroličku ve filmu či seriálu. Nebo alespoň nakouknout do toho přitažlivého zákulisí.  To, že herectví je pěkná řehole, asi nemusím nikomu z vás vyprávět, představit si to trochu dokážeme. Že je to ale až tak náročné, to jsem si nemyslela.

Nepředstavujte si, že jsem někde hrála hlavní roli. U nás ve městě se teď před prázdninami natáčí film s věhlasným režisérem Ondřejem Trojanem. Je to událost, která se u nás jen tak nevidí, máme z toho takřka druhé Vánoce a já si doma s manželem říkala, že by bylo fajn, kdybychom si mohli někde střihnout nějakou tu roličku podržtašky nebo jiného komparzu.

Ano, dočkali jsme se a brzy se na Facebooku objevila výzva, že se shání lidé do komparzu kolemjdoucích. Měli jsme zaslat fotku, věk, výšku, konfekční velikost, číslo bot a případné zkušenosti s natáčením (které se u nás rovnali nule, pokud se teda nepočítá, že jsem v osmi letech ztvárnila lišku v Budulínkovi a babičku v Koblížkovi). Vše jsem tedy sepsala, poslala emailem do castingové agentury a čekali jsme. Po několika dnes mi přišla sms s pokyny, v kolik kam máme přijít a co si vzít s sebou. Má vteřina slávy se blíží.

Jelikož se natáčelo u nás ve městě, odpadlo dojíždění, tak jsem si řekla, že někde postávat bych mohla zvládnout i s pytlem. Sraz bych v šest večer v areálu jedné místní firmy. S sebou jsme měli mít dvě varianty barevného oblečení, jídlo a pití v ceně plus menší finanční příspěvek za to naše "hraní".

17:59 - přicházíme do areálu firmy, nevíme, kam máme jít. Nikde nikdo, žádný ukazatel, cedule. Vidíme dvě ženy, které táhnou menší cestovky, tak se plížíme za nimi. Už vidíme kluka s papírem, který na nás volá, zda jdeme na komparz, odškrtává si naše jména. Ukazuje, kam si máme dát věci (menší stan/altán), kam si můžeme pro kafe (další stan a upozornění, ne jako nenažranci), kde je wc a že budeme čekat, až se rejža rozhodne, že nás potřebuje. 

18:15 - postáváme, je hezky, teplo, vyndáváme si lavičku ze stanu a sedíme venku, objevujeme známé tváře dalších místních komparzistů (někteří už tam čekají od 14:00) a kecáme. Koordinátor nás baví svými příběhy z natáčení.

18:30 - koordinátor se dívá na manžela a říká:"Ty, z tebe udělám policajta, pojď." Tak se šel převlíknout do čerňáků (uniformy státní policie).

19:00 - jdu si do auta pro deku a kabát, vypadá to, že budeme čekat ještě dlouho, aby mi nebyla zima. 

19:24 - přijela kostymérka se slovy: "Všechny ženský ke mně, kouknu se, v čem hrajete!" Vylepšila jsem se svítivým šátkem kolem krku a byla spokojená. 

19:50 - přijel celý štáb na večeři. Viděli jsme rejžu i pár herců.

20:05 - opět kostymérka:"Všichni chlapi se seřadí, podíváme se, jak vypadáte. Vy se rozepněte, vy zapněte, vy se převlíkněte."

20:20 - štáb odjíždí točit, my můžeme na večeři. K dispozici jsou těstoviny, rýže, kaše, rajská omáčka, , buchtičky s krémem, dušená zelenina a pečená krůta. Čaj, káva, nealko, sladké i slané. Najíme se a povídáme si.

20:45 - beru si kabát, druhý legíny pod kalhoty a kecáme venku.

20:50 - hlavní postava filmu přijela, dotočila, převlíkne se a odjíždí.

21:30 - jdu si uvařit čaj, stále čekáme. Navlíknu si třetí ponožky. Víc už nejde, nevešla bych se do bot. Přesuneme se do vytápěného stanu.

22:03 - někdo volá ze štábu. Ne, kdepak, ještě nejdeme na řadu. Potřebují obsadit ještě dva měšťáky. Všichni jsme šli do řady a koordinátor vybírá ženu a muže. Shání se gumička do vlasů, tu opravdu nemám, dva roky jsem ji nepotřebovala.

22:15 - ti, co čekají od dvou jedou nahoru na natáčení.

22:50 - jedeme dodávkou natáčet už i my!

23:15 - rozestaví nás, nevíme, o co se jedná, co je to za scénu a co máme dělat. Přijde (asi) pomocný režisér a vysvětluje pokyny - KAMERA, AKCE a STOP. To prý budeme potřebovat. Když je akce, začínáme hrát a hrajeme do té doby, než někdo zařve stop. Hm, to asi zvládnu. Dozvíme se, že hrajeme kolemjdoucí čumily, manžel policajta, co hlídá dům (to jsme si tak nějak domysleli). První zkouška.

23:20 - Prý by to šlo. Máme ale ze sebe vydat víc. Přehrávat celou situaci, je to nadsázka. Dobře. Okolo se motá milion lidí, od nosičů kamer a nosičů dek a bund hlavních herců, po žluté vesty, který hlídají prostor.

23:45 - Po 3 zkouškách se už asi pojede naostro. Je mi trochu zima, ale troje ponožky a dvoje legíny pod kalhotami fungujou. Paruka na hlavě je taky v pohodě. Pytel na místě.

23:59 - dotočili jsme jednu scénu naostro. Režisér se na to jde podívat, jak to vypadá na televizi a udává pokyn k přestavení scény a kamer.

00:15 - vysvětlení nové scény, kam máme jít, co máme hrát. Zkouška. Někde z davu pomocníků štábu se ozve:"Už aby byly tyhle béčkový scény hotový, to je děs." Ale jinak jsou všichni v pohodě, milý, vše vysvětlí a nikdo není nepříjemnej. Režisér mezi námi chodí a je taky v pohodě.

00:27 - proběhly dvě zkoušky a točení naostro. Přestavění kamer. Naštelování manželových zad s nápisem POLICIE před kameru se slovy kameramana:"Teď hrajou vaše záda"

00:45 - proběhla zkouška, točíme na ostro. Režisérovi se obraz líbí, ale jde vidět jedna z kamer. Přestavba.

01:03 - scéna je hotová, je to dobrý, pro dnešek končíme. Potlesk, děkovačka, prý jsme byli všichni super, balíme se a čekáme na odvoz do areálu. 

01:20 - zpátky v areálu. Režisér nám znovu děkuje, dojídá brambůrky a utíká kamsi do auta.

01:45 - vystojíme si frontu na honorář.

01:58 - odjíždíme domů.

 

Byla to super zkušenost, ale že zrovna vychytáme noční natáčení, to jsme netušili. To, že ve filmu možná ani nebudu vidět, možná moje ruka a kus zad, to se uvidí. Bylo hezké nahlédnout pod pokličku, vidět herce, čekání nebylo zase až tak náročné, protože jsme ho prokecali a znali jsme se. Plus vidím taky v tom, že jsme nemuseli nikam jet, vše bylo v místě bydliště. Penízky taky hezký, jídlo obstojný. Mínus zima. Na podzim přijedou tačit zase, tak se třeba zase nějaká ta rolička zvědavýho souseda najde. laughing

film ileostomie natáčení komparz

100blog
Bára

Bára

Kdo jsem?

Ahoj, jmenuji se Bára, bydlím v srdci Lužických hor, je mi 35 a od konce února 2018 žiju se stomií.

BIO

Nejnovější články

Novoroční blues (CHT3/IV. linie)
Šťastný a veselý? (CHT2/IV. linie)
Zima je tu dřív (CHT 1/IV. linie)
Damoklův meč

Damoklův meč

5. 12. 2023

Vůně léta

Vůně léta

18. 9. 2023

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Více informací