Je život s pytlem na pytel? část 1.

Jaké je se smířit s tím, že máte stomii? Co na to okolí? Má se to říkat? Tak pilně čtěte...

Dlouho jsem přemýšlela o tom, zda vůbec začít k tomuto tématu něco psát. Kdo to nezažil, tak to stejně nepochopí. Ale i tak jsem si řekla, že by bylo přeci jen fajn o těchto věcech mluvit (nebo spíš psát), aby i "normální" lidé věděli, že to, že jsou zdraví, není samozřejmost, ale DAR!

Jelikož se mé zkušenosti a názory asi budou během času měnit, rozhodla jsem se psát na pokračování. Tohle jsou mé osobní pocity zhruba 3 měsíce po operaci.

Pytel, pytlík, sáček, vak. Jak chcete. Je to stomikův každodenní chléb. Je s námi ve dne v noci, plní se, šustí, jde vidět pod oblečením, jsme kvůli němu tak trochu omezení. Tak to teď teda cítím. Bojíte se, že proteče, odlepí se, blbě ho vyměníte, nalepíte, dokonce se mi o něm i zdá. Fakt magořinec. V nějaké chytré brožurce jsem četla, že první měsíce bude ovládat pytel vás, pak až vy pytel. To bych vepsala do zlata.

Není moc chvil, kdy na to člověk nemyslí. Ale zase o to míň myslím na svou nemoc obecně, což je vlastně pozitivní. Funguje to jako přenesená bolest. Hele, mně bolí břicho. Tak já ti zlomím prst a přestane ti to břicho vadit.

Zvyknout se dá asi na všechno. Naučíte se taky spoustu věcí. Aneb co běžný člověk (asi i já před 4 měsíci) nemá ani tušení, že existuje:

Co znamenají všechny ty krabičky, pytlíčky, tuby, spreje a krémy od stomické sestřičky, kterými vás vybaví na 2 měsíce při odchodu z nemocnice a pak budete chodit do stomické poradny, kde vám je budou psát.
Jak se máte oblíkat. Nic vás nesmí tlačit v okolí stomie, takže kalhoty a sukně s vysokým pasem jsou výhrou. Že existují také nebabkovské stomické kalhotky, které vymyslela Tereza (My Pouch - díky!).
Že existuje spoustu vychytávek. Třeba návlek na pás do auta, aby vám pás netlačil na pytlík a na stomii. Věděli jste, že se stomici prý nemusí poutat? To by mě zajímalo, jak bych to policistům vysvětlovala. Dobrý den, já mám tady pytlík, koukejte, pane nadstrážmistře! To asi neee. A hlavně, ta bezpečnost, díky Bohu za návlek.
Že už nepůjdete klasicky "na velkou", protože "to" je všechno v pytli. Ehm, teda v sáčku.
Že když to někomu řeknete, tak se na vás nikdo neošklíbne a spíš si myslí, že jste superženy? (DÍKY VŠEM MÝM MILÝM)
Že MUSÍTE DRŽET TU BLBOU BEZEZBYTKOVOU DIETU a máte chuť na všechno, co jste nikdy vlastně ani jíst nechtěli, ale teď vás to láká, protože to nemůžete!!! Grrrrr...