Novoroční blues (CHT3/IV. linie)

Volejte sláva a tři dny se radujte!laughing Taková byla v duchu moje reakce při sdělení poklesu markerů o necelých 400, jsem na čísle 1036. Takže mrchy nejdřív mega vylezou a pak slezou? Kdo tohle má psychicky vydržet?! Ale jsem šťastná, že to vypadá, že chemo zabírá a mám alespoň hnací motor. Po dávce zase stejná písnička – stav mega kocoviny a neschopnost cokoliv dělat. To trvalo zhruba týden. Znovu vyrážka, slabosti, afty a nyní už i lehká krvácivost ze sliznic – v puse, nosu i na povrchu střívka, zase asi týden, pak se to srovnalo.

S novým rokem si mnoho lidí dává předsevzetí. Já to takhle teda nikdy nemám, nedokážu totiž nikdy nic vymyslet a pak to ještě dodržovat. Spíš se chci zaměřit na tu psychickou pohodu – jak terapií, tak i odpočinkem a činnostmi, které mě naplňují. Umět si dobře zorganizovat čas a práci. To jsou ale moje dlouhodobý cíle, s předsevzetím to nemá nic společnýho.

Ještě napadl sníh, takže jsme si užívali zasněžené přírody a měla jsem i touhu lyžovat, ale to se mi zatím nepodařilo. S týmem, co hrajeme vědomostní kvíz, jsme se dostali do severočeského finále a jeli jsme navštívit Českou Lípu a sehrát tak poslední turnaj. U nás doma jsme ligu vyhráli, teď jsme ještě poměřili svoje síly v republice. No, kvíz byl opravdu těžký a ze 70 týmů (které postoupily do užšího finále) jsme skončili 50. První byl pražský tým iMumlynátů, kde soutěží např. Lišák z pořadu Na lovu.

V mezičase jsem podnikala tradiční aktivity jako návštěva basketu, kavárny s kámoškama, také doplnění několika domácích úkolů po konzultaci o psychosomatice mojí nemoci a trénink na saxofon. Také jsem odvezla obrázky tulipánů od dětí do liberecké Amelie, kde se chystají na březnový Tulipánový měsíc, kdy obrázky a výrobky vyzdobí onkologická oddělení.

S chemkama jsem v půlce. Ještě tři a bude pravděpodobně kontrola CT, co to udělalo. Vlasy pořád drží, ale vůbec nerostou. Když jsem se ptala své kadeřnice, jaký mám odrost, tak prý asi 1 mm.laughing No lepší než kdybych o ně přišla. Teď už jen opět zvědavost, jaké budou krevní výsledky příště?

ileostomie chemoterapie léčba

100blog
Bára

Bára

Kdo jsem?

Ahoj, jmenuji se Bára, bydlím v srdci Lužických hor, je mi 36 a od konce února 2018 žiju se stomií.

BIO

Nejnovější články

Chtěla bych se probudit
Konečně doma

Konečně doma

26. 11. 2024

Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným
Hospitalizace

Hospitalizace

6. 8. 2024

Neveselé jaro (CHT4-5/IV.linie)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Více informací