Chemoterapie 2/7

Je čas udělat vlasům pápá?

No, od doby, co jsem se dozvěděla, že zase hezky nastoupím na chemky, se pár věcí změnilo. Pytlík drží (klepy, klep), nastal krásný advent a změnila se mi skladba látek, kterou do mě sestřičky mile nalejvaj.kiss

První chemka byla krátká, jen 1,5h dlouhé kapání, oproti minulým devíti pětihodinovkám, které jsem absolvovala od června 2017 do ledna 2018.

V mezičase se ale stalo pár věcí. Měla jsem 8. den od podání jet na "dokap" na který jsem (já!!? která si vše píšu) normálně zapomněla. Vzbudil mě telefon, že mám přijet na chemku, tak jsem vylítla, alarmovala manžela z práce, že musíme jet a volala jsem paní doktorce, že jsem to asi zmotala. Nakonec to dopadlo tak, že jsem se neměla jak dostat a s paní doktorkou jsme se domluvily, že to nevadí, protože podle nové studie mi dá moje původní chemky (paklitaxel a karboplatina) a budeme čekat na schválení biologické léčby. Měla jsem se ozvat pár dní před plánovaným druhým kapáním a měla jsem si zavolat na pojišťovnu a zjistit situaci. 

Po pár přepojení jsem se dovolala referentkám, které žádosti o biologickou léčbu vyřizují. Paní byla velmi ochotná a prý tam žádost je a dokonce je schálená revizním lékařem. Ještě se ale musí počkat, co na to ti nahoře (je to vysoká částka), zda to i oni schválí. Nestává se prý, že by to zamítli, ale dlouho jim to trvá. Vysvětlila jsem jí, že bych to potřebovala vědět trošku rychleji, protože mám jet druhý den na chemo, tak abychom s paní doktorkou věděly, jak jsme na tom a zda mi to už může dát. Paní referentka slíbila, že to popožene a za hodinu a půl mi volala, že to vyšlo! A že mi přeje, aby mi to pomohlo. No to jsem nečekala.

Takže jsme se s manželem včera vypravili na kapání. Bylo prakticky druhé, ale jelikož ta první byla s jinou látkou, tak tohle bylo to první nové. Všude sněhové kalamity, po cestě hlásili v rádiu, kde je to neprůjezdné, kde spadl strom, kde je nehoda. Vzali jsme to pro sichr přes Německo, abychom tam v objížďce blbě zabočili a skončili jsme v Polsku někde u Bogatynie. Rychle navigace, zpátky. Do Liberce jsme dorazili před půl 8, honem na krev a honem na onko. Pohovor u paní doktorky, v plánu je 6 chemek a biologická léčba (buď do progrese nebo se dává třeba rok).

Šupky dupky na aplikační sálek do "své" postýlky, to bylo kolem 9, napíchnout a jedeme. V mezičase jsem si četla, povídala se sestřičkama nebo s pánem, co ležel vedle mě. Mezitím nám manžel koupil ve Scontu nový koferenční stolek. laughing Svačina, dojít si na záchod, kapeme dál. Konec ve čtvrt na 4. Po těch dithiadenech a brzkém vstávání jsem byla úplně hotová. Večeře, Ulice a hají do postýlky.

Pokud to bude stejné jako minule, můžu očekávat ztrátu vlasů někdy za 14 dní. To znamená Vánoce ještě vlasáč a začne mi to padat, až budeme na horách. Asi. To znamená vzít s sebou raději strojek a turbánky. Výhled to není úplně veselý, ale kdyby to všechno bylo jen o ztrátě vlasů, ať jsem klidně plešatá, ale zdravá.

Paruku mám, turbánků zásobu taky, takže připravená jsem. Opět... wink

O tom, co na hlavu při chemkách tady http://www.100blog.cz/cs/co-nosit-na-hlave-pri-chemoterapiich a tady http://www.100blog.cz/cs/co-na-hlavu-bez-vlasu-v-lete

ileostomie recepty blog nemoc chemoterapie

100blog
Bára

Bára

Kdo jsem?

Ahoj, jmenuji se Bára, bydlím v srdci Lužických hor, je mi 34 a od konce února 2018 žiju se stomií.

BIO

Nejnovější články

Letní kratochvíle a Amsterdam
Kaliméra

Kaliméra

29. 6. 2022

Lynparza

Lynparza

31. 5. 2022

Apríl!

Apríl!

15. 4. 2022

Srdce od srdce

Srdce od srdce

10. 2. 2022

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Více informací